Helma není pouhým módním doplňkem cyklistického oblečení a doplňků na kolo. Většinu v současnosti produkovaných modelů je možné ztotožnit s vysokým stupněm ochrany hlavy a lebky před úrazem a kromě toho i dobrým odvětráváním. V případě přileb pro závodní cyklistiku je právě tak důležitý jejich tvar, přizpůsobený pravidlům aerodynamiky. Technicky nejzdařilejší modely na trhu jsou navržené takovým způsobem, že i po mnoha hodinách jízdy téměř nebudete vědět, že jste si je předtím na hlavu nasadili. Moderní helmy jsou zároveň velice estetické a nebudí dojem nevzhledného doplňku, jako tomu bylo ještě před dvaceti lety. Promyšlená stylistika a barevné provedení se dělí rovným dílem s praktičností a funkčností každého z modelů. Bez ohledu na svoje sebehodnocení, zda se považujete za rekreačního jezdce nebo ostříleného cyklistu, bude možné vždy najít helmu přesně podle Vašich potřeb. Nepřebernou paletu nabízených modelů je možné rozdělit na ty typicky městské, na ty vhodné spíš pro terénní ježděnÍ, na modely pro rychlostní silniční jízdu, nebo menší modely pro děti. Co do možného dělení nesmíme zapomínat také na helmy typicky pánské, typicky dámské a unisex. V následujících odstavcích si uvedeme, čím je vhodné se při výběru správné helmy zabývat.

Tento typ helmy byl vyvíjen a zdokonalován na míru přesně závodním cyklistům, ježdění na silnici nebo na okruhu. První modely tohoto typu připomínaly ty dnešní jen vzdáleně. Obvykle se skládaly jen z navzájem spojených kožených pásů a měkké vnitřní výplně, dosedající pohodlně na hlavu a poskytující základní ochranu. V současnosti vyráběné silniční přilby jsou technologicky důmyslnou výbavou, cechující se velmi nízkou hmotností a mnohem větší schopností ochránit hlavu při pádu, skvělými aerodynamickými vlastnostmi a především ventilací. Jejich rozpoznávacím znakem je mimo jiné absence typické stříšky (kšiltu) nad čelem, prvku typického pro modely pro jízdu v terénu. Helmy jsou navrhovány s přihlédnutím na maximalizaci dynamiky jízdy. Jejich konstrukce by měla co nejvíce napomáhat cyklistovi v hlavním cíli, jehož chce dosáhnout, a sice maximální rychlosti. Z uvedeného důvodu bývá charakteristický jejich tvar. Alfou a omegou tu bývá dobrá aerodynamika. Triatlonové modely a modely pro silniční jízdu na čas by takové měly být všechny. Rozeznáme je snadno podle tvaru, přípomínajícího kapku vody nebo vzdáleně také delfíní hlavu. Jedním z čelních představitelů na trhu je italská značka Rudy Project. Mezi nejdokonalejší modely tohoto výrobce patří řada The Wing. Její konstrukce je výsledkem perfektně promyšlené geometrie, kdy je bez ohledu na pozici za jízdy maximalizována aerodynamika.

Zbylou skupinu přileb producenta vyplňují široce uplatnitelné modely pro silniční jízdu, vhodné pro závody stejně jako pro každodenní nahánění kilometrů při tréninku. Ještě před několika lety byla většina z nich vybavena četnými ventilačními otvory, které jim dodávaly poněkud neotesaný vzhled. V dnešní době se však stále více přibližují aerodynamickým modelům, určeným pro jízdu na čas. Namísto velkého množství otvorů jsou vybaveny masivními vstupními kanály se speciálním tvarem, testovaným v laboratořích. Právě díky testům mohly vzniknout speciální kanály uvnitř helmy, přez něž volně proudí velkou rychlostí vzduch. Konstrukce tohoto typu aktivně napomáhá v ochlazování hlavy. Účastní se rovněž co možná nejefektivnějšího rozvádění proudů vzduchu a jeho vyletování v místech, kde nebude vznikat zpomalující víření. Popsanou technologii nalezneme přinejmenším ve dvou všeobecně použitelných modelech silničních přileb, a sice Rudy Project Volantis a Rudy Project Spectrum. Hodné pozornosti jsou také helmy švédské značky POC. Mezi její nabídkou v tomto směru vyniká dvojice modelů s názvy POC Octal a POC Ventral Air Spin.

Donedávna byly brány za nejuniverzálnější způsob ochrany hlavy cyklisty, vhodný pro jízdu takřka všude. Většina z nich proto byla používána nejen pro ostrou terénní jízdu, ale také pro jízdu krosovou nebo ve městě. Po sejmutí přední stříšky se zároveň mohly zhostit role helmy silniční. Na situaci se podepisovala někdejší druhově chudá nabídka na trhu a souběžně s ní také technologický vývoj, kdy se jednotlivé cyklistické disciplíny od té doby stále zdokonalují. V dnešní době nabízené přilby pro jízdu v terénu jsou konstrukčně pokročilé a charakterizují se na první pohled odlišným tvarem, než jaký mají ostatní druhy přileb. Jejich tvar je viditelně masivnější a odlišnou stavbu mají také jednotlivé části na helmě, mající svá pevná zadání. Hlavním rozpoznávacím znakem cyklistických přileb MTB je jejich stříška. Jejím zadáním je ochrana hlavy před sluncem, vodou odtékající při dešti po povrchu dolů a ochranou tváře před údery větviček. Ve většině případů nebude problém demontáž a následné snadné nasazení zpět, až si to vyžádá situace. V případě jejího poškození ji proto zároveň bude možné vyměnit za zbrusu novou. Technicky pokročilé modely nabízí také možnost nachýlení stříšky pod úhlem.

S velkou popularitou se u terénních cyklistů setkávají trailové modely pro jízdu na méně zpevněných cestách a jim příbuzné modely enduro. V obou případech hovoříme o helmách se zesílenou zadní částí pláště. Prodloužení zadní části směrem dolů má za cíl ochránit týl hlavy a šíji, neboť je to právě pád dozadu, co jezdci hrozí v terénu mnohem více, než na silnici. Helmy tohoto typu sahají do nižších partií hlavy, a mohou proto lépe chránit citlivá místa, kterými jsou například spánky. Jak už bylo nastíněno, je standardní součástí také stříška nad čelem. Modely pro náročné se mohou pochlubit také speciálním mechanismem upevnění sportovních brýlí. S jeho přispěním budou brýle držet stále na svém místě. Vedle toho zabrání tento držák jejich případné ztrátě nebo zničení. Vše z výše jmenovaného mají ve své základní výbavě například helmy Rudy Project Protera+ nebo POC Tectal Race Spin.

V případě takových cyklistických disciplín, jakými je downhill (sjezd), freeride nebo extrémní enduro jsou doporučovány helmy typu „full face“. Jedná se o modely, které podobně jako helmy motocyklové zakrývají většinu hlavy, včetně spodní čelisti. Konstrukčně skutečně velmi připomínají přilby na motokros. Díky zesílené konstrukci jsou schopné nabídnout vysoký stupeň ochrany lebky při prudkém pádu. Jejich nasazení na hlavu je nezbytné a vyžadované při závodění v extrémních disciplínách. Pokud toužíte po skutečně nejvyšším stupni ochrany hlavy, vybavte se modelem Rudy Project Avenger.

Stejně jako je tomu v případě přileb MTB, je u městských modelů přikládána značná důležitost ochraně jednotlivých částí hlavy. Velkou měrou se o to zapříčiňuje specifické prostředí města s tvrdým povrchem a hranami. Právě proto mají také městské modely celkově velký povrch a kryjí velkou část hlavy. V mnoha případech se setkáme také s doplňkovou ochranou šíje. Obvykle ani městským přilbám nechybí malá stříška nad čelem. Při navrhování tohoto typu přileb bývá brán zřetel nejen na praktičnost, ale vedle toho i na moderní vizuální vzhled. Na rozdíl od sportovních modelů, ladících se závodním dresem, by měly typicky městské modely ladit s běžným oblečením. Jelikož není snadné takovému úkolu vyhovět, neboť se každý den cyklista vybírá do města a do práce v jiném úboru, cílí výrobci na nenápadnost. Barvy bývají neutrální nebo méně křiklavé. Praktickým prvkem bývají reflexní proužky, které dobře vynikají za šera a ve tmě při umělém osvětlení například od světel aut. Čítankovým příkladem podobné přilby budiž Rudy Project Central.

Atraktivní vzhled a nízká hmotnost nejsou jedinými hledisky pro posuzování, jestliže se rozhodujeme pro koupi konkrétního modelu. Prvořadá je míra ochrany, již je schopen Vám nabídnout. O tom, zda je ta či ona helma vhodná pro daný typ ježdění na kole, by měla u každého producenta informovat speciální nálepka nebo výlis. Jedná se hlavně o technické označení normy EN 1078, čili zda je daný model schopen projít přesně definovanou zatěžkávací zkoužkou při testech. Helma, která tuto normu nesplňuje, nemá garantován patřičný stupeň ochrany a nemůžeme si být jistí, jak se v případě nárazu zachová. Stejně tak je důležitá otázka délky životnosti. Ve většině případů je „záruční lhůta“ k nalezení v doprovodné brožurce nebo na obalu producenta, v němž zákazník helmu obdržel. Nejčastěji bývá garantována životnost do 5 let. Po uplynutí této lhůty už totiž helma nemůže nabízet stejnou úroveň ochrany hlavy, jako tomu bylo v momentě, kdy sjela z výrobní linky. Značnou měrou se na ztrátě jejích vlastností podepisuje sluneční záření. Právě paprsky UV mají největší vliv na postupnou degradaci užitých materiálů, ztrátu jejich pružnosti a zvýšenou křehkost. Po pěti letech se tedy doporučuje vyhledat si pro potřeby ježdění helmu novou.

Nakonec je třeba připomenout nejdůležitější radu. S helmou, která už prošla destruktivním úderem a je poškozená, nezbude než se rozloučit. Splnila svůj předepsaný účel a ochránila svého majitele. Síla nárazu poškodila její vnitřní strukturu a snížila těžko předvídatelným způsobem míru ochrany hlavy v případě, že bychom padali podruhé. V mnohých případech se může stát, že helma nebude na svém svrchním skeletu nést výrazné stopy poškození. Tehdy je třeba položit si otázku, zda tomu tak je i uvnitř a zda nepraskla její vnitřní konstrukce - a na tuto otázku si umět s rozmyslem odpovědět.