Pro různě dlouhé tratě je pochopitelně třeba různých technik přípravy. Základní otázkou je, zda patříte k běžcům vytrvalostním, nebo jsou Vaší doménou krátké a rychlé sprinty. Zda se jedná pouze o osobní preference, nebo zda máte k tomu či onomu předpoklady už v samotné anatomii nohou a chodidel, není už tak snadné posoudit. Právě svalová vlákna a způsob jejich práce mají vliv na pohybovou výkonnost. V zásadě lze odlišit dva hlavní typy. Jednak zvolna se unavující typ svalů, vyznačujících se schopností dlouhotrvajícího výkonu a ekonomického nakládání s energií, jednak rychle se unavující a málo odolné svaly, schopné podat mocný výkon, avšak pouze po krátkou dobu. Každé tělo je vybaveno jiným poměrem výše jmenovaných svalových vláken, což je podmíněno zejména geneticky a sebelepším tréninkem takové od narození dané předpoklady nezměníme. Pokud ve Vašem těle dominují vlákna prvně jmenovaného typu, nebude u Vás problém zaměřit se na dlouhé běžecké trasy. Vytrvalostní běh nebude pro tělo znamenat neúměrnou zátěž. Oproti tomu převaha druhého typu svalových vláken vytváří předpoklad, že se daná osoba uplatní spíše na krátkých trasách a nezbude, než ji trénovat co do rychlosti. Jakým způsobem si to ověřit? Je samozřejmě možné nechat se přezkoumat odborně, ale osobní praktický test rozhodně neuškodí. V průběhu samotného běhání Vám dá tělo samo signály, který typ běhání je pro Vás tím pravým. Organismus vždy nejlépe snáší to, pro co byl předem naprogramován.

Na dvojici víceméně nezávislých kategorií můžeme rozdělit běhání i tehdy, hovoříme-li o typu terénu. Jednak to je přírodní terén, členitější a obvykle měkčí, jednak to jsou umělé tvrdé povrchy (beton, asfalt, antuka). I tomu je třeba přizpůsobit výběr obuvi. Běhání po asfaltu je vhodné pro osoby, jejichž hlavním cílem je vysoká dosažená rychlost. Mohou to být krátké sprinty, ale také dlouhé maratony ve městě a street running. I u nich se ale sází na co nejvyšší průměrnou rychlost. Je nutné podotknout, že takové podloží je pro klouby doslova tvrdým oříškem. Nezbytnou podmínkou je nohy na náročný výkon připravit rozcvičkou. Stejně tak je třeba pravidelných tréninků, kdy si budou nohy, vazy a klouby na tvrdé podloží přivykat. Asfaltové cesty a silnice nicméně patří k terénu, kde se tělo méně vyčerpává, než je tomu v případě členitého terénu. Možnost rychlejšího běhu je zásadní u disciplín, kde se hraje o čas a hlavní motivací je snižování dosaženého tabulkového času. V takovém případě je nutné vybrat si boty se stabilizačními a amortizačními vlastnostmi. Ideálními vlastnostmi a vysokou přilnavostí po dopadu nohy na podloží se vyznačuje model běžeckých bot On Running Cloudflow. Tlumí otřesy chodidel o podloží a následně usnadňuje každý zpětný odraz.

Pokud se ovšem raději než do parku vydáváte na lesní stezky, louky a jiný členitý přírodní terén, budou se Vám daleko více hodit boty trailové. Tento typ tréninku se může zdát lehčím, nicméně zdání klame. Na trase čekají početné nástrahy a překážky, trasa rychle mění sklon nebo zatáčí. Také podloží a jeho stabilita se mohou různit. Terénní běh si vyžaduje lepší soustředění a plánování jednotlivých kroků. Každý z nich bude proto promyšlenějsí a jeho výsledná průměrná délka kratší, než je tomu v případě klasického silničního běhu. Trailing se přesto těší velké oblibě právě díky své pestrosti. Napomáhá zároveň ke zdokonalení koordinace pohybů. Pro tento typ běhání je třeba zvolit boty se správně profilovanou podrážkou. Milovníci terénního běhání by se měli porozhlédnout po modelech bot On Running Cloudventure nebo Altra Lone Peak 4.5. Ty jsou více zpevněné a svým tvarem se lépe přizpůsobují tvaru chodidla na dlouhých trasách v náročném terénu. Pokud ovšem neplánujete vysloveně náročný běh ve členitém terénu a na kluzkém povrchu, bude možné si vybrat mezi sportovní obuví s nižším vzorkem na podrážce. Takovým přechodným terénem je například lesopark nebo udržované lesní trasy a polní cesty.